Costa Blanca Průvodci
Španělsko
Lipps Susanne, Oliver Breda Jan Vašut
Na Costa Blance se střídá jaro a léto, déšť je tu neznámým pojmem. Díky 2900 hodin slunečního svitu ročně patří zdejší středomořské klima k tomu nejlepšímu, co může Španělsko nabídnout. Benvinguts!
Costa Blanca láká návštěvníky "třetím nejlepším podnebím na světě". To je spíše skromná reklama, neboť lepší povětrnostní podmínky než zdejší už snad ani neexistují. Léta jsou teplá, ale ne příliš horká - a ochladit se vždycky můžete v moři. Tak to alespoň vidí španělští turisté, kteří sem o prázdninách přijíždějí v zástupech. Tehdy se zaplňují pláže, všude vládne letní zábava. Tetelící se polední vedra lze překonat dlouhou siestou. Život se znovu rozjíždí po večeři v pozdních hodinách - nejprve v hospodách a barech, po půlnoci na diskotékách. Baštou plážového života je legendární Benidorm - jenž byl želízkem v ohni už v 60. letech 20. stol. - a dnes je ještě aktuálnější než tehdy.
Avšak Costa Blanca má i jiné tváře. Před hlavní sezonou a po ní zde převládají turisté ze zahraničí, kteří většinou preferují větší klid. Ubytovávají se v hotelech nebo vlastním domě či apartmánu. Vždyť nikde jinde ve Španělsku není tolik nemovitostí v rukou Britů či Němců jako právě na pobřeží mezi Denií a Alteou. V kurzu bývá golf, tenis, jízda na koni a turistika. Mnozí lidé považují jaro a podzim za nejkrásnější dobu, kdy moře sice už nemá teplotu vody ve vaně, ale stále je možné si v něm příjemně zaplavat. Výlety do půvabného vnitrozemí mají tou dobou zcela jinou atmosféru. Právě v těchto ročních obdobích pořídíte ty nejlepší fotografie, nezkažené clonou letního prachu. Především na jaře bývá mořská voda křišťálově průzračná a září tyrkysově zelenou barvou - to jsou ideální podmínky pro potápění a šnorchlování. Surfaři v této době rádi vyhledávají Mar Menor, kde vane příznivý vítr, ale hladina je rovná jako zrcadlo. Naproti tomu v zimě přijíždí na Costa Blancu jen málo rekreantů. Což je vlastně škoda. Vždyť i mezi Vánocemi a Velikonocemi tady prší minimálně. Pár vytrvalců si tu pak v několika málo otevřených kavárnách užívá teplého poledního sluníčka. Hlouběji ve vnitrozemí se však horské vrcholky halí do mraků, aby se pak objevily se zářivými sněhovými čepicemi.
Hranice "Bílého pobřeží" nejsou přesně stanoveny. Pro některé je Costa Blanca úsek mezi Cap de la Nau a Cabo de Palos. Pobřeží dál na sever až k hranici Katalánska nazývají Costa del Azahar (Pobřeží pomerančových květů) - to kvůli citrusovým plantážím ve vnitrozemí. Jiní zase tvrdí, že Costa Blanca je skalnatý úsek mezi Denií a Benidormem, známý svou zvláštní krásou. Severně a jižně od něj už se rozkládají "jen" nekonečné písečné pláže, za nimi ploché vnitrozemí, slaná jezera, borovicové lesíky. Úsek jižně od Alicante až za Cabo de Palos se pak označuje jako Costa Cálida (Horké pobřeží), neboť zdejší klima už připomíná Afriku s maximální délkou slunečního svitu denně i ročně. My se nicméně domníváme, že celé východošpanělské pobřeží, takzvaná Levanta, si zaslouží přízvisko Costa Blanca. Vždyť písek na všech zdejších plážích je skutečně téměř bílý.
