Curych Průvodci
Švýcarsko
Eva Gerberdingová Jan Vašut
Už pro spisovatele Thomase Manna (1875 - 1955) představoval Curych spojení "nekonečného horizontu krajiny s atmosférou útulného lázeňského městečka" - a tak je tomu dodnes. Se svými 365 000 obyvateli není toto jasné město na břehu Curyšského jezera právě velké, avšak ve svém nitru, jímž protéká malebná řeka Limmat, snoubí všechny urbanistické protiklady, charakteristické pro každé skutečné velkoměsto.
Brož., 128 str., 108 x 190 mm
V okolí Bahnhofstrasse se skví paláce různých bank a propůjčují nákupní třídě distingovaný šarm, zatímco na protější břehu řeky se proplétá síť malých uliček, jejichž restaurace a bary přitahují především mládež. Na mnohých domovních zdech si dosud můžete přečíst hesla dadaistického mládežnického hnutí 80. let "Züri-brännt", např. "Udělejme ze státu okurkový salát" a "Pryč a Alpami, chceme výhled na Středozemní moře", jimiž protestovali nejen proti politice, ale i proti vyhlášené švýcarské pohodlnosti.
V Curychu je zkrátka zvykem mít na všechno dost času - a to nejen v řeči. Jakmile slunce jen trochu vykoukne z mraků, zaplní se všechny kavárny a zahrádky od Starého města po Limmat a Curyšské jezero a nad městem se rozhostí téměř středomořská rozjímavá atmosféra.
Poklidnému jezeru nevděčí Curych jen za svou krásu, nýbrž i za svou existenci. Už v prehistorických dobách byly jeho břehy hustě osídleny a v římské době se město díky němu stalo uzlovým spojením mezi jihem a severem - až do 18. století, kdy nad hospodářskými zájmy převážil zájem o přírodu. Od té doby je jezero především místem odpočinku - a to klidně uprostřed města.
Na molech a promenádách hltají bankéři svou polední svačinu, na hladině se prohánějí jachtaři, surfaři i plavci, jedinečné horské panorama si zase užívají ti, kdo se procházejí po břehu. A výlet lodí po jezeře dosud patří k vrcholným zážitkům z návštěvy švýcarského města.
